30

Znáte cenu svého času?

cena-casu

Je za námi další měsíc. Čas letí rychle jako voda. Nedá se vrátit, nedá se koupit. Čas je vzácný. A přesto mám pocit, že spousta lidí o něm uvažuje, jako by měl nulovou hodnotu.

Mluvím z vlastní zkušenosti. Když jsem byl – dávno tomu – malý teenager a čerstvý živnostník, byl jsem vcelku velký ubožáček.

Neuvědomoval jsem si cenu svého času. Práci jsem klientům naceňoval podle kritéria hlavně, aby to klient vzal a nenaštval se, že chci moc. Když práce překročila původně domluvený rámec, bylo mi skoro „blbé“ říci si z tohoto titulu o pár stovek navíc. Krátce řečeno – většího blbce byste stěží hledali.

Postupem času jsem si vybudoval síť pravidelných klientů a trochu se otrkal. Zakázky se hrnuly. Na účet mi chodilo čím dál víc peněz. Měl jsem radost, že se mi tak daří a mé podnikání tak roste.

Pak jsem si v nějaké slabé chvíli uvědomil jednu zásadní věc. Velká část onoho „růstu“  byla způsobená tím, že jsem nad prací trávil stále více času. Takže výjimkou nebyly ani 12-14hodinové zátahy, kdy jsem prostě sednul a jel… Kašlal jsem na školu, přátele i volný čas.

Je jasné, že takové „podnikání“ není dlouhodobě udržitelné. Den má jen omezený počet hodin. Z 12 hodin denně už není mnoho prostoru pro další růst.

I zasedl jsem ke grafům a číslům, hodiny hloubal nad daným problémem a nakonec jsem přišel s převratným zjištěním: můj čas má nenulovou hodnotu. Dokonce jsem se dostal tak daleko, že jsem tu hodnotu vyčíslil. A začal jsem měřit čas strávený prací.

Následující rok jsem vydělal 3x tolik a prací jsem začal trávit jen asi polovinu času.

Díky tomu, že jsem si v mysli stanovil cenu hodiny svého času, měl jsem vždy po ruce jednoduché kritérium pro rychlé rozhodnutí: kolik účtovat? Mám se pustit do práce nebo bez výčitek odmítnout? Nebude lepší to klientovi rozmluvit?

Skoro pasivní příjem

Já vím, je to banalita. A výše popsané možná trochu extrém.

Ale fakt je ten, že se denně setkávám s důkazem, že lidé se chovají stejně pošetile jako tehdy já a cenu svého času prostě neznají. Nemají v hlavě žádné konkrétní číslo ani hrubou představu. Rozhodují se ad-hoc, dle momentální nálady nebo jinak, ale rozhodně ne racionálně.

Příkladem ignorování hodnoty času budiž různé nabídky webů, které generují „skoro pasivní příjem“ vyžadující jen „pár hodin práce týdně“.

Vezměte těch pár hodin týdně, vynásobte cenou svého času a přičtěte k ostatním nákladům. Mnohdy zjistíte, že z krásného zisku se stane trapná nula.

Jistě, pořád je to příjem. Ale pak si musíte uvědomit, že v takovém případě nekupujete investici. Kupujete si svoje vlastní malé pracovní místo.

Jak určit cenu svého času?

Bohužel pro stanovení konkrétního čísla nemám žádnou přesnou metodiku. Jiný přístup zvolí člověk, který žije na hranici minimálních životních nákladů a je vděčný za každý dodatečný příjem. Jiný přístup naopak vyžaduje ten, který má práce nad hlavu.

Ekonomická teorie radí, že cena času by měla být stanovena na úrovni vaší druhé nejlepší možnosti, jak si vydělávat.

Pokud dejme tomu pracujete jako nájemný webmaster a jako alternativy máte 1/ hlídání v Bille za 50 Kč/hod. nebo 2/ mytí hajzlíků v McDonalds za 65 Kč/hod., cena Vašeho času by neměla být nižší než oněch 65 Kč.

(omlouvám se, ale bizarní příklady se lépe pamatují)

Samozřejmě je třeba přihlédnout ke spoustě dalších věcí, ale princip je zřejmý. Prostě mělo by to být číslo, které bude za prvé reálné s ohledem na znalosti a zkušenosti a za druhé takové, že se za něj nebudete muset stydět.

Kdy se mi znalost ceny mého času bude hodit?

Jednoduchá odpověď: Vždycky…

Vždycky, když po vás bude někdo něco chtít udělat. Vždycky, když za vámi někdo přijde s tím a tím úžasným nápadem a bude nabízet podíl na zisku za vaši práci. Vždycky, když úžasný nápad dostanete vy a budete se rozhodovat, jestli ho zrealizovat.

Chystáte se zrealizovat projekt, na němž budete zadarmo pracovat půl roku a do něhož chcete vrazit 200.000 Kč? Fajn, pusťte se do něj, pokud má ten potenciál.

Ale předtím připočítejte do nákladů k oněm dvěma stům tisícům i cenu svého času! Jako mávnutím kouzelného proutku se ve spoustě případů stanou z projektů nadějných projekty mizerné.

S cenou vašeho času není spojen žádný skutečný cashflow. Proto tuto položku nazývám implicitní náklady (narozdíl od nákladů explicitních, tedy těch, které vyžadují abyste něco skutečně zaplatili)

ZISK = VÝNOSY – ( EXPLICITNÍ NÁKLADY + IMPLICITNÍ NÁKLADY)

Pokud Zisk < 0, není to dobrý business.

Defacto se vůbec nechystáte podnikat. Jen si sami vytvoříte vlastní pracovní místo. Jakmile se budete chtít od projektu fyzicky odprostit, být nahrazeni (změnit implicitní náklady na explicitní), zjistíte, že máte problém. Že jste celou dobu projekt defacto dotovali. A že je neprodejný, protože bez vaší osoby má nulovou hodnotu.

Nemáte-li práci ani peníze, může to být pořád dobře strávený čas.

Pokud ale máme v úmyslu investovat a budovat aktiva (což je tématem tohoto blogu), nesmíme nikdy zapomenout zahrnout do celkové kalkulace výnosů a nákladů i svůj vlastní čas.

Praktický příklad

K tomuto tématu mě přivedla má aktuální práce.

Před týdnem jsem dostal nápad na realizaci webu PremioveSablony.cz (bude tématem příštího článku) Web bude sloužit jako takový můj ukázkový projekt. Zde na tomto blogu mám v plánu ukázat vám vše – i to, co je pod pokličkou – a udělat z toho takový tématický „reality show“ seriál. Ale nepředbíhejme…

Přišel okamžik, kdy jsem se rozhodoval, zdali tomu věnovat svůj čas nebo ne. Zde může být velmi dobrým kritériem třeba návratnost. Jenže mám-li v úmyslu pracovat na webu (aspoň na začátku) osobně, pak se návratnost počítá velmi obtížně. Když zahrnete jen explicitní náklady, vyjdou vám prostě hausnumera.

Inu, vzal jsem tedy na jednu misku vah plánované výnosy. Na misku druhou jsem položil všechny náklady (tedy vč. svého času). Zjistil jsem tak, že očekávaná návratnost je lepší než je mých cílových 12 měsíců. A pustil jsem se do díla.

Sám ovšem dělám stejnou chybu…

Psal jsem, že spousta lidí si neuvědomuje cenu svého času a zapomíná ho započítat do svých kalkulací.

Dnes jsem si ovšem s uzarděním uvědomil, že sám dělám tady na blogu stejnou chybu! Že znovu opakuji chybu, které jsem se dopustil tehdy v minulosti, když jsem začínal podnikat.

Ve svých přehledech příjmů totiž uvádím pouze náklady explicitní.

Nepočítám čas strávený čtením anglických článků, studiem úspěšných příkladů, procházením aukcí apod… Během těch 15 měsíců jsem do svého maličkého experimentu nainvestoval více než 50.000 Kč v penězích. Zhruba stejnou sumu jsem do něj ale vrazil ve svém čase. (nepočítám do toho psaní článků pro tento blog, neboť mým motivem pro jeho psaní není zisk.)

To by samozřejmě úplně změnilo mou návratnost (z aktuálních asi 7 měsíců na dvojnásobek) a další metriky.

Vypadá to, že znovu – tak jako tehdy – budu muset zasednout k číslům a grafům a něco změnit. Možná jen začít evidovat strávený čas a započívat ho do nákladů. Nebo možná začít investovat v nějakých vážnějších částkách (a ne se jen cachtat u břehu) – a využít tak výnosy z rozsahu. Výhodou mého přístupu totiž je, že mé implicitní náklady s investovanou částkou moc nerostou.

Určitě se ale o svá zjištění a rozhodnutí podělím.

A co Vy?

Znáte cenu svého času? A používáte ho jako kritérium pro rozhodování?

Foto: Dreamstime

  1. bloger44 napsal:

    Neurčiť si cenu svojho času je najväčšia chyba novozačínajúcich podnikateľov a živnostníkov. Patril som k nim, neuvedomoval som si to pokiaľ som nedošiel do štádia, že všetok môj čas pohltila práca.

  2. Duben napsal:

    Ano, tohle je taková webtrhová klasika. Spousta prodejců má úžasný web s „pasivním příjmem“, který vydělává bez práce. A prodávají to proto, že na to nemají čas … krásný příklad toho jak moc pasivní to ve skutečnosti je :). Vydělá to úžasných 100-500, reklamou, odkazy nebo nějakým podobným způsobem, který vyžaduje čas (aktivní prodej, vkládání odkazů apod.), webu se „stačí“ věnovat 2-3 hodiny týdně … a peníze se sypou „samy“ … to máme 4×3 = 12 hodin, dejme rozumnou sazbu průměrného „webtrh experta“ 300kč /hod (a to je výrazně víc než odpovídá jejich schopnostem na trhu práce) a je to 3600 na nákladech bez placení domény a webhostingu. A jsme ve ztrátě přes 3500 měsíčně.

    Sice se to může psát pořád dokola a většina z nich si pořád bude zaslepeně trvat na svém, ale i kdyby tenhle článek otevřel oči aspoň jednomu člověku, tak mělo smysl ho napsat. Dobrá práce.

    Taky jsem zvědavý na ten tvůj šablonový projekt. Chci rozjet něco podobného, ale budeme vytvářet i vlastní šablony a přemýšlím o způsobech monetizace, affiliate z premium šablon je varianta, kterou tam hodlám použít. Takže už se těším na nějaká čísla a zkušenosti.

  3. martin napsal:

    Ono v tomhle mas hodne pravdu, spousta lidi to bere taky tak, ze usetri kdyz si neco udelaji sami nebo napriklad budou stat hodinovou frontu v Bille. Otazkou take je, co koho bavi, pak ta cena casu nehraje az takovou roli, nekoho mozna bavi webdesign rozhodne vic nez ono myti hajzliku v McDonalds, nezavisle na tom, ze si tim treba vydela 50 Kc hodina.

  4. Holina napsal:

    Souhlasím s článkem, nicméně pokud člověk začíná zřejmě musí počítat s tím, že jeho čas bude stát nula nula prd. Jak sám autor, tak bloger44 v komentáři, se shodují na tom, že ze začátku brala práce podnikavce veškerý čas. Jinak to ale asi si myslím nejde. A časem samozřejmě přejít na monetizaci času stráveného prací – jasně to ano.

  5. Jiří Šubr napsal:

    Dobrý článek, krásně shrnuto. Opravdu je třeba brát studium a čtení článků jako náklad, protože to je doba, kterou neproměňujete na peníze. Jde o určitou část investice, přečtu si tolik a tolik věcí, věnuji tomu tolik a tolik času, a díky těmto zkušenostem v budoucnu vydělám o tolik a tolik více. A nebo taky ne, je to časová investice, která nemusí vyjít.

  6. Vembl napsal:

    Tohle mi mluví z duše. Vidím to na mém překladatelském podnikání. Začal jsem ho vytvářet od začátku tak, že jsem angličtinu a francouzštinu dělal sám a na ostatní jazyky jsem si najímal. Mám rád medicínu a farmacii a na tyhle překlady jsem se tak nějak specializoval a nyní když bych potřeboval udělat nějaký krok dále zjišťuji, že to není vůbec jednoduché. Klienti si totiž zvykli na můj styl, věnovali mi svůj čas (a peníze) na to, aby si mě „vychovali“. A když jsem zkoušel zadat překlady jiným kolegům, klient najednou není spokojený, protože to není „můj“ styl. Nejvíce jsem tuhle chybu pocítil když jsem se dostal do problémů kvůli mému nepodařenému projektu, který mě finančně hodně zabolel. Najednou prostě nebylo možné rychle vydělat peníze na pokrytí té ztráty (čas je konečný a při nejlepší vůli člověk nemůže dělat více než nějakých 12 hodin denně dlouhodobě). Přišla krize i na překladatelství a i když jsem si „své“ zákazníky udržel, není možnost dalšího růstu, protože jsem firmu postavil „na sobě“ a tohle jsem si vůbec neuvědomil. Přemýšlím jak to udělat aby člověk změnil myšlení ze „zaměstnaneckého“ na „podnikatelské“, ale není to opravdu jednoduché, právě vzhledem k těm mým minulým chybám, které stály tolik peněz, že se z toho ještě budu finančně tak půl roku hrabat.

    Máš tedy naprostou pravdu s tou hodnotou svého času. Protože pokud si tohle člověk neuvědomí, skončí tak, že maká jako blázen, nějaké peníze to sice vydělá, ale neznáš v životě nic než práci, spánek a zase práci. Já se snažím tento problém řešit diverzifikací do internetu a pomalu si vytvářím boční příjem v oboru, který není tak závislý na znalostech a zkušenostech jednoho člověka (překladatelství je problém, protože každý je odborník na něco jiného a pokud technický překladatel dělá smlouvu může to být průšvih, ale SEO se dá naučit a škálovat a v podstatě to zvládne cvičená opice). Uvidíme jak se to podaří. V každém případě díky za pěkný a poučný článek.

  7. petr napsal:

    Jop máš pravdu, takhle to prostě je…teď už i když dělám něco sám pro sebe, kolik mě stojí „opportunity cost“ a vlastně jak si stojím. Vlastní práci je třeba počítat, i když umýváš nádobí – je to prostě čas, kde by jsi mohl být jinde a možná vydělával penízky. Vše se musí spočítat…

  8. scrg napsal:

    To vždycky musí jít jen o prachy? Nemůže někdo něco dělat jen proto, že ho to prostě baví? Navíc nikdo neví jistě, kolik jeho daný projekt vydělá, takže určit si cenu svého času nelze.

    • Inwebstor napsal:

      Lidé se samozřejmě pouštějí do práce s různými úmysly – s ohledem na zaměření tohoto webu se tu zabýváme hlavně těmi případy, kdy je motivací člověka vydělat peníze. Zajistit se, zabezpečit sebe nebo svou rodinu – třeba právě proto, aby už peníze řešit nemusel.
      Je samozřejmě lepší vydělávat peníze způsobem, který mě baví. Já v článku píšu třeba i o lidech, kteří pracují pro někoho jiného. A v drtivé většině takových případů (pomineme-li práce dobrovolné a charitativní) pracují tito lidé kvůli výdělku, to je prostě fakt.

      S poslední větou nemohu souhlasit.
      Cena mého času je nákladová položka.
      „Kolik jeho projekt vydělá“ je položka výnosová.
      Nemusím znát budoucí výnosy, abych dokázal spočítat své náklady.

  9. scrg napsal:

    Díky, chápu. Měl jsem jen raní depku :) Dobrý blog

  10. Krabath napsal:

    Ahoj, přečetl jsem si článek a musím uznat, že je opravdu dobrý a pravdivý. Já jsem udělal (nebo spíše jsem chtěl) magazín http://www.svetinformacicz.cz. Makal jsem na něm (články atd.) více než rok a musím říct, že jsem se mu věnoval více než své rodině. Přitom jsem ze stránek neměl nic (výdělek), jen mi zabíral opravdu hodně volného času. Také opravuji počítače, jako vedlejšku, ale pokud opravuji pro známého, tak i když na tom kolikrát strávím několk hodin, neřeknu si nic. Vím, že to je špatný, protože tím ochudím o čas hlavně svou rodinu, ale já si prostě neumím říct známému dej mi 300 kč, tak radši neříkám nic. Udělal jsem i pár webů, ale vůbec nejsem žádný profík, věnuju se tomu jen ve svém volném čase. Na stránkách je vidět, že nejsem profík, ale uplně špatný si myslím nejsou. Za stránky jsem si však zaplatit nechal i když určitě mnohem méně než by „zákazník“ zaplatil u profíků. Nakonec musím říct, že svetinformacicz.cz mi vidělal pár korun, ale když to převedu (jak „ty“ píšeš) na čas, tak jsem jen tratil. Teď budu rozjíždět nový magazín IMMAG. Prozatím odkaz ještě nefunguje, ale tak do týdne jej rozjedu.

  11. […] částečně to rodině vrátím v penězích. K tomuto mě rovněž trochu nasměroval tento článek, který je vcelku pravdivý. Rozhodl jsme se, že dále svou rodinu a potažmo sám sebe […]

  12. Gondal napsal:

    Súhlasím s tým, ale mám jednu poznámku, ktorá bola spomenutá už vyššie. Keď niekto začína, má to omnoho ťažšie. Nemá klientsku základňu, často krát nemá ani referencie a to všetko potrebuje získať. Preto u začínajúcich podnikateľov nevidím až tak negatívne to, že pracujú pod cenou.

    Hovorím aj z časti o sebe. Poslednú dobu som sa začal venovať webdesignu. Baví ma a v budúcnosti by som sa mu pravdepodobne chcel aj trocha viac venovať. Ponúkam ceny dosť pod cenami ostatných, ale ono pre mňa peniaze nie sú primárnym dôvodom robenie týchto designov. Každým novým designom získam veľké množstvo skúseností a to mi vynahradí povedzme tú časť sumy, o ktorú som išiel z klasických cien webdesignu dole.

    Pravdaže však pre niekoho kto má klientov, kto má zákazky a podobne je určenie si ceny svojho času dôležité. O tom sa však už písalo v článku hore a tam je to všetko pekne popísané.

    Pekný článok…

  13. Ladislav napsal:

    Ano… přesně to si myslím i já, lidé neznají hodnotu svého času a klidně se udřou..

  14. […] tomuto článku mě inspiroval článek na webu inwebstor.cz. Dřív jsem si dal zakázku na webtrh, ozvalo se mi několik lidí a já každému řekl, že to […]

  15. Petr napsal:

    Co takhle další článek…už jsi dlouho nic nenapsal, co? :-)

  16. Mirek napsal:

    Souhlasim, od nového roku zde bohužel neni nic nového. Což je škoda, tvé články jsou dobré a čtivé.

  17. Vítek napsal:

    Doporučují knihu Čtyřhodinový pracovní týden, kterou napsal Timothy Ferriss

  18. Roman Záleský napsal:

    Myslím že cenu svého času znám velmi dobře, pokud mne někdo chce ohodnotit pod 100,-Kč/hodinu tak tuto práci prakticky neberu nikdy :) teoreticky o tom popřemýšlím

  19. Pepa napsal:

    Tak jsem si přečetl článek a budu muset přehodnotit cenu mého času. Jinak je to velmi povedený článek.

  20. Honza napsal:

    Knihu Čtyřhodinový pracovní týden jsem četl. Je to celkem zajímavá kniha. Doporučuji všem, kteří neznají cenu svého času.

  21. Petr napsal:

    Začal jsem používat nástroj na měření času jednotlivých prací co dělám, a hned je mi jasná moje cena času. Mám krásný přehled co mi jak trvá dlouho.

  22. Václav napsal:

    Taky jsem nad tím dost přemýšlel a asi si taky sednu a zkusím si vypočítat cenu svého času.

  23. Lukáš napsal:

    Já už si cenu svýho času stanovil. Jinak to v dnešním světě ani nejde.

  24. MzK napsal:

    Hezký blobpost:
    Svoji hodnotu času jsem si spočítal stejně: Kolik Kč na hodinu si vydělám v zaměstnání. A ta hodnota času se mění:
    Jedná se o zajímavý kšeft (focení hezkých holek) => mohu jít s cenou níž.
    Nezajímavá práce => zdražuji.
    Ve chvíli kdy mám peněz dost a více nepotřebuji, na poptávky odpovídám s vyšší cenou.

    Tuto hodinovou sazbu se snažím zvyšovat, jak roste moje kvalifikace a odbornost.

  25. […] jsem ze začátku roku byl ještě plný dojmů z webu od prvního inwebstora a z několika jeho článků a reportů. To on byl ten, kdo mě inspiroval k práci na svém pasivním příjmu. Zkrátka jsem […]

  26. Honza napsal:

    Kdo nezná cenu svého času tak snad ani nemůže v dnešním světě podnikat.

  27. […] A to i v případě, kdy do nákladů započítám svůj čas. […]

  28. Patrik napsal:

    Výborný článek, donutil mě k zastavení a zamyšlení. Je fakt, že svým časem někdy zbytečně plýtvám,…

  29. Dan napsal:

    Musím uznat, že si mě přiměl k zamyšlení. Zrovna rozjíždím několik projektů a moje prdel je celkem holá. Takže vynaloženého času hodně navratnost ZATÍM žádná.

Pravidla moštárny
Odkazy z tohoto blogu jsou DOFOLLOW - pro zveřejnění komentáře je však potřeba dodržovat určitá pravidla slušnosti.

  1. Podepište se skutečným jménem nebo nickem. Chcete-li zpětný odkaz na klíčové slovo, použijte syntaxi Jméno@Klíčové slovo
  2. Vyhněte se krátkým, jednoslovným komentářům a komentářům bez informační hodnoty ("První!", "Skvělý článek") Abyste si zpětný odkaz zasloužili, přispějte na oplátku něčím, co bude pro čtenáře tohoto blogu zajímavé.
  3. Neodkazujte na nevhodné stránky
  4. Nevkládajte affiliate odkazy. Smyslem odkazů je ostatním čtenářům ukázat kdo jste a co děláte, ne propagovat cizí webové stránky.

Přidat odkaz na článek z mého blogu